Dnes (24.6.2020) se nás na startu sešlo 13 natěšených vycházkářů. I když tento počet signalizoval nějakou smůlu, vše bylo jinak.
Již na startu před Lídlem a i během pochodu jsme museli minimalizovat jednotlivé vrstvy oblečení. Počasí naschválníček hodilo bobek na rozhlasové rosničky a místo studeného a deštivého počasí zvolilo sluníčko a teplo. Tato metrologická změna v zahajovacím stoupáníčku utlumila dech některých účastníků. Vyskytli se i jedinci, kteří na rozdíl od přebytku dnešního oběda v trávicím ústrojí, nedisponovali žádným kyslíkem v plících. Jsme však tým a na vrcholu tohoto prvního a zároveň posledního stoupání, jsme pod záminkou společného fota, opět utvořili soudržnou skupinu. Tento první odpočinek jsme využili i k minutě ticha. Věnovali jsme ho hmyzem pokousaným výletníkům z minulé vycházky, kteří se nemohli dnešní výpravy zúčastnit.
Cestu kolem zahrádek u bývalých kasáren jsme již absolvovali bez dušení a vycházkovým tempem. Po překročení státní silnice č. 11 nás obklopilo sice blízké, ale pro někoho neznámé bruntálské okolí. Neohroženě jsme se prodírali k našemu cíli travnatou a lesní džunglí.
V dobré náladě jsme dorazili k soukromému chovnému rybníku. Jeho malebnost zalitá sluncem nás na chvíli přenesla do jižních Čech. Romantiku tohoto místa obohatil i neznámý bezdomovec přebývající v přístřešku pro rybáře. Překvapen tak velkým množstvím lidí ženského pohlaví si stydlivě čistil nové boty, které právě zakoupil v kontejneru.
Snivá nálada vyvolala v naší šéfové takovou euforii, že se zdviženou a zaťatou pěstičkou přiznala zvoláním rozléhajícím se po cele vodní ploše rybníka: „Tady to bylo poprvé“. Teprve po podaném vysvětlení jsme pochopili, že tu byla poprvé.
Zbytek členů výpravy zneklidněn právě zdolanou džunglí ustrašeně nutil vedoucího výpravy sdělit GPS souřadnice naší polohy. Uklidnění přineslo až zdolání nízkého horizontu senem vonící louky. Pohled na blízký Bruntál a Staré Město v nás vyvolal nejen hrdost nad naším krásným domovem, ale hlavně nutnost doplnit hladinu chmelu v našich tělech. V hospodě na Slavoji náš tým pomocí automobilu rozšířil i druhý muž výpravy. Svým ztrhaným výrazem od sekání trávníku novou sekačkou se od nás vůbec nelišil.