Dnešní (3.6.2022) cyklo cestování jsme původně hodlali pojmout v duchu výzvy bezpečnostního experta generála Andora Šándora. Zaujalo nás totiž heslo jeho nové kampaně „Mám kryt, mám klid“.

Detaily této kampaně je možno prostudovat zde. Pan generál nabízí lidem ohroženým dnešní složitou mezinárodní situací dodání bezpečného bunkru až na jejich zahrádku. Náklad za takový bunkr pro celou rodinu „přijde“ na pouhých 350 tisíc Kč. No nekup to!

Z předkovidové cyklo výpravy si pamatujeme, že kousek od našeho bydliště severovýchodním směrem od obce Milotice nad Opavou se nachází mnoho bunkrů vybudovaných na obranu hranice ve 30. letech 20. století. Zjistili jsme, že ministerstvo obrany nabízí k odprodeji tyto objekty za pár desítek tisíc korun (minimální kupní cena je 23 560 Kč). Jsou zde k mání populární „řopíky“ (železobetonové bunkry) a to za lepší cenu než nabízí podnikavý generál.

Inspirováni tímto bohulibým činem jsme naplánovali naši dnešní průzkumnou výpravu do tohoto prostoru. Cílem bylo objevit vhodné „řopíky“. Vykopat je a přemístit na naše zahrádky. Pokud by ostraha objektů byla slabá, mohli bychom ušetřit kromě 350 „litrů“ i těch 23 tisíc Kč. Bohužel tento plán nevyšel (viz foto níže). Někdo nás předešel.

Zoceleni neustálým pátečním cyklo tréninkem a za pomoci okolní jarní zeleně jsme si přesto bez újmy na psychickém zdraví dnešní 40-ti kilometrovou etapu užili.

Již na startu došlo k několika překvapením. Pár vteřin před odjezdem dorazil náš rychlý předvoj, o kterém jsme se mylně domnívali, že vytváří větrnou vlnu někde na Provensálských cyklo stezkách. Kromě toho však hlavně došlo na zajímavou inovaci.

Naše aktivní seniorská cyklo skupina se totiž dlouhodobě potýká s genderovým vyvážením pelotonu. No prostě nejsou chlapi. Šéfová přišla s geniálním řešením. Navrhla situaci řešit outsourcingem chybějícího pohlaví. Termín outsourcing se používá pro označení externího zajišťování činností, které nemůžeme nebo nedokážeme realizovat sami. Jedná se vlastně o nájem odborníka (nebo celého týmu), který dodá potřebné služby.

Jako správná vedoucí šla jako první příkladem. Zajistila outsourcing ex otce svých dětí. Kromě toho během prvních několika stovek metrů dojela peloton i další genderová „vyváženina“ v podobě nám již známého manžela. Toho nám pro změnu pronajala naše členka, která musela odjet na duševní odpočinek k moři. Stálá pelotonová průzkumnice tohoto udýchaného „outsourcinkistu“ sprdla slovy: „To jsi nemohl říct, že je manželka u moře? Mohla jsem se osprchovat“. Červeň v jeho tváři nezmizela ani po hodině při prudkém sjezdu na Milotické nádraží.

I další inovace nás zařadila do tzv. udržitelné společnosti. Což je dnes politicky módní směr lidského vývoje. Dokázali jsme všem škarohlídům, že jsme aktivní i pokrokoví senioři. Tvůrce trati totiž navrhl cestu tak, že nerespektovala fyzikální zákony. Přestože vystoupané metry (384) byly větší než metry klesající (376) měli jsme pocit, že se vracíme do cíle neustálým sjezdem. Tím jsme šetřili baterie našich kol a v konečném výsledku jsme ČEZU při jejich nabíjení ušetřili asi 0,0000001 kWh. Byl to náš spolkový příspěvek k pokusu vlády nějak zabránit prudkému zdražování energií.

Právě při krásném sjezdu jsme si nejen užívali pocitu důležitosti při správě našeho státu, ale i krásných výhledů na notoricky známou hřebenovku. Toto vždy úchvatné panorama bylo doplněno i o dech beroucím pohledem do sluníčkem krásně modelovaného „heřminovského“ údolí.  Všechny tyto povznášející pocity zakončilo i pivečko v Dlouhé Stráni na chaloupce U Jirky.