19. června jsme zakončili první polovinu našich letošních cyklo výletů. Pokračovat budeme až po prázdninách.
Dnešní výlet nečekaně vybočil několikrát ze zajetých kolejí. Pedály jsme tentokrát roztočili v nezvyklém nedělním čase. Mohla za to část našeho pelotonu, která se pyšní bezbolestným otiskem sedla na sedacích křivkách svých vytancovaných těl. Toto u mužů nejsledovanější taneční zakřivení je v pelotonu dokonce doplněno i o rytmicky kmitající lýtka svůdně vytvarovaná tancem. Vzniklá vražedná křivková kombinace nutí předjíždějící řidiče k nesmyslnému troubení.
No a právě kvůli těmto členkám našeho spolku jsme museli dnešní cyklo vyjížďku přesunout z tradičního pátku na neděli. Pátek si pro naše tanečnice rezervovali klienti Domova Pohoda. V sobotu pak tanečnice věnovaly svou pohybovou kreaci nadšenému bruntálskému publiku při oslavách dne města.
Na startu se sešlo osm cyklistů. Bohužel tentokrát netradičně chyběla naše šéfová. Marně jsme se po roztočení pedálů otáčeli, zda nás šéfová jako minule dojede. Nedojela. Jelikož kromě předsednictví plní i úlohu fotografky tak foto dokumentace z této náročné etapy nebyla pořízena.
Šéfová poslala jen vzkaz, že z vážných důvodů nemůže dnes spolu s námi uložit svou cyklistickou část těla do sedla. V pelotonu se proslýchalo něco o hlídání vnoučka, ale znáte to. Pravda vždy časem vybublá na povrch. Zde vybublala, jakmile jsme opustili ochranu městské zástavby. Na polích za městem nečekaně zuřilo něco, co bylo možné přirovnat k tornádu někde na dalekých texaských pláních. Dokonce i ten skot tvořící okolní texaský kolorit trénoval vojenské ukrývání se ve vysoké trávě. Z jeho mohutných těl trčely nad květnatými loukami jen rohy. Všechny kravičky se bojácně tiskly co nejtěsněji k zemi.
Okamžitě jsme si uvědomili dvě věci. Stojící krávu by to větrné nadělení určitě porazilo a naše křehká šéfová by nedopadla jinak. Určitě by k tomu ještě byla se svou pod půlmetrákovou váhou přemístěna i někam mimo peloton. Hledat ji v té okolní vysoké trávě by se již rovnalo inteligentnímu výkonu našich vítězných aktivních křížovkářů. Rychle nám došlo, že šéfová si nějak dopředu zjistila informaci o probíhající větrné devastaci. Aby nenarušila účastnickou morálku, omluvila svou dnešní neúčast v pelotonu pomocí maličké lži o hlídání vnoučka.
Po prvním dlouhém sjezdu až k 20-ti minutové zmrzlinové frontě někteří dosavadní cyklo pesimisté konečně vyslovili uznání i tvůrci trati za plnění jeho dnešního slibu. Přesvědčili se totiž na vlastní pedál, že se tato etapa opravdu jela až do své první poloviny sešupem. Úsporu bateriové energie posilovalo kromě gravitace i tornádo v zádech. Nabízená vyhlášená zmrzlina v lichnovském kiosku byla dnešním hlavním cílem. V kombinaci s dobrou kávou tento gurmánský zážitek neměl chybu.
Příjemně naladění právě zkonzumovanou pochutinou a ukrytí před silným větrem v lichnovském údolí jsme nadšeně vyrazily na další kilometry. Nadšení dostalo svou malou trhlinku za první zatáčkou. Zavinil to deprimující výhled na krátké, ale 30% stoupání. Tvůrce trati se musel za kvílení elektromotorků bránit nařčení z oklamání důvěřivých cyklistů. Pod tlakem se dobrovolně přiznal, že podal nepřesnou informaci o rozdělení lichnovské krajiny na dvě poloviny. Jedna opravdu vede z kopce. Opomněl však sdělit, že za ní následuje druhá. Ta však vede zase do kopce. Marně vysvětloval, že to nebylo schválně, ale jen výpadkem jeho věkem sešlými mozkovými buňkami. Mrzelo ho, že šéfové její malá lež prošla, ale jemu tato prkotina neprošla.
Tvůrce trati se snažil povzbudit upadajícího ducha pelotonu slibem, že hned po několika kilometrech stoupání příroda zase nabídne sjezdový odpočinek. Zapomněl však na vítr. Ten naschválník se při slíbeném sjezdu vyžíval v novém nepříjemném žertu. Začal totiž náhle foukat čelně proti řídítkům. Proto jsme museli celý kopec tlačit na pedály až k pivní zastávce v Leskovci.
Přínosem tohoto nečekaného sportovního výkonu bylo naše prozření. Pochopili jsme i druhý důvod dnešní neúčasti naší šéfové. Ona totiž musí i v bezvětří, vzhledem k pro ni nefungující gravitaci, vždy z každého kopce tlačit na pedály. Dnes by však to kolo z kopce musela chudinka vlastně jen tlačit. Co jsme ale nepochopili, že nikdy neztrácí svou dobrou náladu a dokonce jí zadarmo daruje i zbytku pelotonu.
Konzumace dobrého pivečka zahnala všechny nepříjemnosti a všichni jsme se vraceli obohaceni novými zážitky nastávajícím hezkým podvečerem k domovu. Již u silniční cedule Bruntál jsme se začali znovu těšit na další po prázdninovou cyklo etapu.
Interaktivní mapa zde
