Únor je v českých zemích takové to zvláštní období, kdy se zima chová jako host, který už si obul boty, ale pak se ještě tři hodiny opírá o futra a vykládá vám o svém revmatu.

Venku je šedo, blátivo a deprese by se dala krájet. A právě v tuhle chvíli přichází na scénu masopust. Geniální vynález našich předků, jak legálně přežít únor pomocí cukru, tuku a alkoholu. Protože se před Velikonocemi čtyřicet dní drží půst a protože naši předkové byli lidé praktičtí, řekli si: „Přece nenecháme to máslo a vejce zkazit, to by byl hřích!“ A tak se zrodila tradice, které pracovně říkám „Operace: Sněz všechno, co se neleskne.“ Masopustní koláček je v podstatě diplomatický dar. Má v sobě tolik másla a vajec, že by to stačilo k promazání lokomotivy, ale my ho jíme s nevinným výrazem někoho, kdo jen „dodržuje folklór“.