Přátelé, také jste si uvědomili, že se náš svět mění? Postupně jsme se zbavili těžké práce. Přesunuli továrny jinam, a tak trochu ztratili kontakt s realitou.

Tyhle pocity mi vnukly takovou zvířecí bajku, ve které vystupují dvě postavy:

• Orel – to jsme my. Býval to ten hlavní dříč a průmyslový král, co vybudoval náš svět. Jenže pak zlenivěl. Sundal zástěru, natáhl oblek a začal radši točit peníze, kšeftovat s papíry a věnovat se managementu.
• Drak – to je asijská ekonomika. Orel mu dal všechny svoje nákresy a know-how s tím, že Drak na něj bude levně a poslušně dřít. Jenže Drak u té výhně dřel tak úspěšně, až se z něj stal nový lídr.

Nevím, jak vy, ale já silně vnímám tu absurditu dnešní doby. Orel najednou zjišťuje, že už sám neumí vzít do ruky kladivo. A protože ve výrobě už nedokáže s Drakem soutěžit, snaží se ho zastavit sankcemi a obchodními i skutečnými válkami. Nejsem ekonom, ale mám pocit, že státy nemohou dlouhodobě fungovat jen z burzovních čísel, finančních spekulací a poučování ostatních. Bez reálné práce a jen burzovními operacemi bohatnou jedinci, a ne běžní občané.