Přátelé, dnes vám přináším hudební vlog, který zní jako obyčejné blues – ale schovává se v něm životní moudro, k němuž jsem se dopracoval vlastně až s odstupem. 

Tenhle příběh vypráví o tom, jak se lidé odjakživa dělí na ty, co mají všechno, a na ty, co se musí dřít. A přitom ten, kdo bydlí v paláci, může být nakonec osamělejší než ten, kdo žije na ulici. Sláva a bohatství jsou totiž k ničemu, když s vámi u stolu sedí jen samota. Možná vám tenhle příběh připomene doby, kdy se víc než peníze cenila poctivost a pevné přátelství. Tehdy jsem pochopil, že nejdůležitější je mít parťáka, který s vámi vydrží v dešti, i když se hroutí trámy. Život je krátký a cesta často blátivá. Když však máme někoho po boku, dokážeme se všem problémům zasmát.