Osm odvážlivců nastoupilo tentokrát netradičně ve čtvrtek (30.7.2020) do linkového autobusu a vyrazilo prozkoumat přírodní památku Lávový proud u Meziny.

Toho půl kilometru do přírodní památky od zastávky Mezina U lomu všichni zvládli i v červencovém horku v pohodě. Odměnou se jim naskytl pro většinu z nich neznámý a úchvatný pohled na 14 metrů vysoké čelo lávového výlevu z rozpukaného čediče ve tvaru šestihranných sloupců. Takový pohled je možno spatřit jen ve westernech Hollywoodské produkce věnované Grand Canyonu a zde pár kilometrů od Bruntálu.  
Po několika minutách kochání a nezbytné fotodokumentace vyrazili odvážlivci zpět k domovu. Nečekaně se projevil buď vliv dnešního horkého dne, nebo seniorská únava, kterou zneužil ten „němec“. Vzniklé nedorozumění rozdělilo doposud kompaktní seniory na dvě samostatné skupiny.
Právě s tímto nešvarem, který se vyskytuje v našem seniorském spolku, zahájila v letošním roce naše šéfová boj. Rafinovaně nenadále mění i několikrát za měsíc domluvené a ustálené termíny u výletních akcí. Případnou vzpouru nespokojených členů tlumí různými výmluvami na své neodkladné rodinné záležitosti. Při slabé chvilce se však přiznala, že si vyguglila článek pojednávající o boji proti tomu „němcovi“ co míchá seniorům paměť. Právě nečekané změny nutí důchodem lenivé mozky k reakci a tím snižuje „němcovi“ procento úspěšnosti. No prostě jsme si zvolili správnou vůdkyni.
Ta menší skupina (3 ks) zvolila pěší návrat po modré značce k nejbližší hospůdce.  Neodbytná žízeň hnala tyto tři turisty k výletní restauraci Mexiko vzdálené jen asi dva kilometry, která měla být i v této druhé vlně Koroňáku otevřená denně 24 hod. Dokonce vstup nevyžadoval žádné roušky. Mysl zatemněná žízní byla uvedena do reality až pohledem na kopřivami zarostlé základy restaurace, která zanikla již v minulém století. Útěchou byl jen pohled na dobovou pohlednici. Skupina nezúročila ani informaci o tom, že kromě piva bylo zde možné zakoupit i koňské houně vyráběné v přilehlé dílně. Žádný kůň však členem skupiny nebyl a stejně by mu houně v dnešním horku byly k nepotřebě. Rozpálená a vysušená hrdla zvlažila tato nešťastná skupina až po dalších dvou kilometrech v restauraci U Kata.
Zbývající větší skupina absolvovala výhodnější variantu přístupu k pivnímu moku. Zvolila totiž pěší návrat přes zahrádku našeho spolkového kontrolního orgánu, kterou doplnila jízdou hromadným dopravním prostředkem až do Bruntálu. K jejich smůle se mok na zahrádce podával jen v plechovkovém balení. Byl však doplněn kalíškem ohnivé vody. Jen špekáčky, které tato skupina sebou nesla v příručních zavazadlech, zůstaly nepoužity.

Na hesle „Konec dobrý, všechno dobré“ se však shodly obě skupiny a již se těší na další pěší vycházku po bruntálském okolí.

Celková délka pěší části 5,3 a 2,9 km.

On line mapa pěší trasy pro menší skupinu zde a pro větší skupinu zde