Dnešní (19.7.2020) výlet opět nezklamal a to dokonce v mnoha směrech. Tak jako u minulé pěší vycházky, i na dnešek placení pesimisté ve všech sdělovadlech chybně předpovídali deštivé a bouřkové počasí. Cyklo bůh nás však obdařil počasím jako ušitým pro pedálové šlapání v lesní romantice.
Na startu se sešel letos dokonce největší peloton e-cyklo turistů. Bylo nás osm a z toho jen tři hostovací borci. Ještě před polknutím prvního kilometru jsme benjamínce z minulého výletu sundali její visačku novicky našeho e-cyklo klubu. Minulý výlet na ní zapůsobil tak pozitivně, že pod záminkou testu nově zakoupených kol se jí podařilo nalákat svého manžela jako našeho nového benjamínka pelotonu.
Tentokrát jsme se vydali do míst, kde je ještě zachován stav jesenických lesů tak, jak ho známe z před-kůrovcového období. První nepokácené stromy jsme si užívali za kvílení našich motorků při stoupání do sedla Hvězda (864 m n. m.). Zde jsme odbočili na modrou turistickou značku (Lázeňská), která nás dovedla na nádhernou vyhlídku Nad Ludvíkovem. Výhledy do údolí Bíle Opavy nezklamaly a naše putování dále pokračovalo až na křižovatku turistických tras Malá Hvězda. Následující krátké stoupání po cyklo trase 6076 natrvalo vyvrátilo tvrzení, že elektro kolo jede samo a to bez šlapání. Majitelky slabších e-motorků šlapat musely a to pěšky.
Další metry této trasy také potvrdily pověst o jejím prokletí. Poprvé jsme pomstu této trasy zažili před dvěma roky. Jedna z e-cyklistek se po proražení zadní pneumatiky musela tehdy přesunout pěšky na nejbližší veřejnou komunikaci a nechat se odvézt domů automobilem své dcery. Dnes nám duch trasy předvedl, že celosvětové genderové hnutím proniklo i do nadpřirozena. Tentokrát si trasa vybrala za oběť své pomsty našeho mužského pelotonového benjamínka.
Neznáma síla nečekaně ulomila ventilek jeho zadního kola. Jeho naivně odlehčená cyklo výstroj neobsahovala nic ze seznamu nářadí na opravu takto napadeného kola. I když jsme se všichni snažili přemoci toto prokletí, nezbylo mu než se pěšky potupně vrátit na Malou Hvězdu. Odtud byl taktéž odvezen k domovu automobilem svého syna. Gender je gender.
Po nepodařené opravě duše jsme nepropadli duševní beznaději a pokračovali jsme dál úbočím Vysoké hory k Bikeparku Vrbno pod Pradědem. Odměnou nám byl pohled z vyhlídkového místa do karlovického údolí. Krásným lesem připomínající lesopark jsme v prudkém sjezdu kolem studánky, dorazili k rybníčku na Zlatém potoku v obci Suchá Rudná. Bohužel jsme zde žádné zlato nenašli a následné občerstvení na farmě U Stromovouse v obci Stará Voda jsme si uhradili ze svých úspor.
Pivečko rodinného pivovaru Chomout nejen dodalo potřebné ionty unaveným nohám, ale dokonce některé manželky nakoupili lahvinky svrchně kvašeného světlého speciálu Režná Bára pro své polovičky. Výstižný název a jeho síla (EPM 16,9 %) přemohla prý jejich výčitky za pozdní návrat. Posilněni grilovaným kozím sýrem jsme přes obce Světlá Hora a Stará Rudná zamířili k domovu. Jako vždy jsme se rozloučili u piva v restauraci na Slavoji.
Celková délka 43 km.
On line mapa zde