Poslední třetí sedínkově otlačovací cyklo výlet jsme opět pojali jako poznávání vodních děl v okolí Bruntálu.

Navázali jsme takto na středeční pěší vycházku k jezírkům zvaným „Gabčíkovo“. Dnešním (20.5.2022) cílem byla probíhající rekonstrukce jezu Kunov.

Na startu se sešlo jen pět zájemců o pořízení nebolavého otisku bicyklového sedla na příslušné místo. Byli to ti, co si uvědomili délku a náročnost příštích výletů. Přesně jak je uvedeno v našich výjezdových pravidlech jsme ve 14:00 vyrazili. Ve Starém Městě nás zkratkou po hlavní silnici dojela dvojice permanentních opozďovačů. Jejíchž heslo zní: „Pokud je sraz ve 14:00 hod. tak na nějaké té minutce později přeci nezáleží.“

Tím se peloton tak jako v době předkovidové rozdělil na tři nesourodé skupinky. Průměrňáci, rychlíci a opožděnci. Ve Staré Rudné se pokusili rychlíci převzít navigaci. Bylo třeba tyto revolucionáře upozornit, že dnes se uznává jen jeden správný a vedením schválený plán. Vzpomínka na poválečné filmy kdy vyčnívající jedinec byl odvelen na východní frontu, nasměřovala tyto kritiky na správnou cestu.

Dlouhý sjezd do obce Dětřichovice narušil jen nepředvídaný smyk kola cyklistky na štěrku. Účelem štěrkového posypu byla oprava silnice pro automobily. S průjezdem cyklistů se nepočítalo. Rychlý a ladný seskok jezdkyně z právě padajícího kola zamezil napadení jejích končetin silniční vyrážkou. Následná sekundová reakce a fungující brzdy další přijíždějící cyklistky zabránily epidemickému rozšíření této vyrážky na polovinu pelotonu. 

Na startu se rychlíci dušovali, že se dnes opravdu ale opravdu přizpůsobí pelotonu. Vydrželi to asi 5 minut.  Pak jejich přirozená podstata zvítězila nad předsevzetím a ztratili se nám z dohledu. Proto se před vjezdem do obce Skrbovice nezúčastnili odbočení zbytku pelotonu směrem k historickému objektu továrny s cílem pokochat se okolními hezkými nemovitostmi. Jarní výsadbové práce u všech krásně upravených okolních zahrádek obohatila naše pěstitelské znalosti. Rychlíky jsme dostihli až po několika jimi vysílaných SOS v penzionu Mysliveček. Zde je zbrzdily plné sklenice božského moku Pilsner Urquell.

Kontrola probíhajících prací na rekonstrukci jezu U Kunova potvrdila, že výstavba nového rybochodu nezamezí pstruhům plout do meandrů řeky Opavy. Zde budou moci být odchyceny a zkonzumovány přírodu milujícími rybáři.  Potvrdili jsme si, že z prostoru jezové zdrže bude realizován i odběr vody na malou vodní elektrárnu. Dnes v době energetické krize by neškodilo se seznámit s jejím majitelem. Bohužel kromě odstavené staré „vejtřasky“ se na staveništi majitel nenacházel. Dokonce i zahraniční dělníci si vyřizovali na úřadech povolení k pobytu. Tak snad příště.

K cíli naší dnešní etapy jsme projížděli kolem již nám známého Lužního lesa. Zde ve slepém rameni řeky Opavy právě vyrážel  krásně zelený porost kapradiny Pérovníku pštrosího. Zakončení cyklo etapy tradičně proběhlo v restauračním zařízení. Tentokrát jsme si vybrali restauraci Grand Pub. Zdejší jídelní lístek zapůsobil na část pelotonu jako rébus. Po silných výbuších gastronomických výkřiků: „To si dáme! A to si také dáme! To nemůžeme vynechat!“  Došly obě k rozhodnutí, že tak dobrá jídla se musí ochutnat všechna. No a mají co jíst dalších 20 etap.