Spisovatel Karel Čapek o Vltavě prý kdysi prohlásil, že je „nepostižitelná a nezbásnitelná do poslední své kapky“. A není to jen pro její přitažlivou krásu.
Vltava svým více než 400 km dlouhým tokem tvoří přirozenou osu země, protínající hlavní město Prahu. A právě spojení životodárné řeky a někdejšího sídla přemyslovských knížat vytváří symboliku našeho češství.
Bezpochyby právem nejznámějším a nejslavnějším dílem je zpracování tématu české národní řeky v symfonické básni Vltava, hudebního skladatele Bedřicha Smetany z cyklu Má Vlast. Smetanova Vltava si v základu všímá samotné řeky – jak se pramínky postupně spojují, jak se řeka dravě dere korytem a jak teče kolem krásných starobylých hradů. Ukazuje spojení rodící se řeky, krajiny a přírody, stejně jako i povahy českého člověka. Právě volné zpracování této skladby v podání Karla Gotta nás bude provázet na našem virtuálním letu.
Náš virtuální let začíná na Šumavě, kde řeka pramení. Dále pokračuje nad Teplou Vltavou severním směrem ke Kvildě. Od soutoku se Studenou Vltavou poletíme již nad řekou s názvem Vltava až k naší největší přehradní nádrži Lipno a dále k Vyššímu Brodu, pod nímž se ostře stočíme k severu dolů po proudu k ostrohu nad romantickým vltavským údolím, kde se vypíná hrad Rožmberk.
Budeme sledovat lesnaté údolí, kterým žene Vltava své vody do kotliny na úpatí Blanského lesa a četnými zákruty protéká klenotem mezi jihočeskými městy – Českým Krumlovem. Náš let pokračuje nad rozšířeným údolím, kde míjí tok Vltavy cisterciácký klášter Zlatou Korunu. Za ní v místě, kde Vltava přibírá vody Malše, leží správní centrum jižních Čech – České Budějovice, královské město s řadou historických památek.
Tok řeky bude naše virtuální letadlo sledovat nad dalším romantickým úsekem, lesnatým údolím se vznešenou budovou zámku Hluboká a prohlédneme si z výšky kdysi významné překladiště soli na vltavské vodní cestě Týn nad Vltavou. Na ostrohu nad soutokem Otavy s Vltavou, leží jeden z nejkrásnějších českých hradů Zvíkov. Původně se hrad tyčil na skále, ale po napuštění Orlické přehrady se stal vodním hradem. Přehrada nese název podle zámku Orlík, původně královského hradu přestavěného na zámek. Orlík, podobně jako Zvíkov, se po napouštění přehrady ocitl také pár metrů nad hladinou vodní nádrže. Se zámkem se rozloučíme pohledem na Žďákovský most, pojmenovaný podle zatopené osady, který se klene nad hlubokým skalnatým údolím zaplavené vodou Orlické přehrady.
Za hrází přehrady Orlík pokračujeme dále k severu. Na středním úseku vidíme, že Vltava ztratila přirozený říční charakter a protéká přehradními nádržemi Vltavské kaskády. Proletíme se nad Slapskou přehradou, soutokem Vltavy a Sázavy a soutokem Vltavy a Berounky.
Pod námi se objeví místo spojené s nejstarší historií českého státu. Vyšehrad, který stojí na skále pravého břehu Vltavy. Tok Vltavy je zde protkán četnými ostrovy a překlenuje jej řada mostů s nejstarším z nich, Karlovým mostem. Pak již ke konci našeho letu zbývá si jen prohlédnout soutok Vltavy a Labe u Mělníka.
Video letu zde
Mapa letu
